Náhrada újmy na zdraví

Náhrada újmy na zdraví - bolest a ztížení společenského uplatnění po 1.1.2014 – II. část – bolestné

 

   Jak již bylo zmíněno v minulém článku, občanský zákoník účinný od 1.1.2014 ani jiný právní předpis neposkytuje žádná konkrétnější pravidla pro stanovení výše bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění. Proto vydal Nejvyšší soud České republiky metodiku, která tato pravidla obsahuje. Metodika není obecně závazným právním předpisem, je však zaštítěna odbornou autoritou Nejvyššího soudu, který ji také doporučil používat v praxi. Lze tedy reálně očekávat, že soudy při svém rozhodování budou pravidla uvedená v metodice dodržovat, již jen z toho důvodu, že v opačném případě by riskovaly zrušení svého rozhodnutí nadřízeným soudem (odvolacím a v konečné instanci dovolacím). Nejvyšší soud pak stojí na vrcholu soudní soustavy a rozhodnuje o opravných prostředcích proti rozhodnutím odvolacích soudů, což znamená, že jako takový má možnost prosadit svůj právní názor obsažený v metodice i mocenským (autoritativním) způsobem.

    Nyní však již obraťme pozornost, jakým způsobem metodika Nejvyššího soudu upravuje výpočet bolestného. Pravidla pro určení výše bolestného metodika určuje obdobným způsobem jako  vyhláška č. 440/2001 Sb., která byla s účinností od 1.1.2014 zrušena novým občanským zákoníkem. V příloze metodiky tak nalezneme seznam jednotlivých položek klasifikace bolestivých stavů podle postižení jednotlivých orgánů či částí lidského těla,, ke kterým je přiřazeno jejich bodové hodnocení. Tak např. zlomenina žebra (položka 2230) je ohodnocena 20 body, zlomenina kyčelní kosti (položka S3230) 150 body apod. Hodnota jednoho bodu se pak odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku v němž vznikl nárok/vznikla bolest. Výše průměrné mzdy pak v roce 2013 činila 25.128,-Kč, hodnota bodu tedy činí 251,28,-Kč (pro rok 2014). Vznik bolesti se pak váže ke vzniku škodné události. Bolest však mohou vznikat i při léčení zranění a odstraňování jeho následků. Výši nároku lze vyčíslit až v době stabilizace bolesti. Utrpěl-li tedy  poškozený např. při nezaviněné dopravní nehodě dne 5.5.2014 zlomeninu kyčelní kosti, vznikne mu základní nárok na odškodnění bolestného ve výši 150 bodů krát 251,28,-Kč (hodnota jednoho bodu v roce 2014), tedy  v součtu 37.692,-Kč

    Pro vyčíslení bolestného se zvlášť hodnotí každý bolestivý stav, který je v příčinné souvislosti se zraněním. U zlomenin a uzavřených poranění kostí či jiných systémů organismu se bolest při první operaci hodnotí jako součást bolesti utrpěné při zranění  To znamená, že bolest, kterou poškozený utrpěl při první operaci se jako samostatná položka nepočítá. Další operace – v pořadí druhá, třetí atd. se však hodnotí samostatně podle položek, které odpovídají zásahu při provádění výkonu. Body z jednotlivých bolestivých stavů se sčítají.

    Základní výše náhrady pak může být zvýšena při komplikované léčbě. Metodika pak stanoví stupně komplikací a přiřazuje k nim procentní zvýšení náhrady. Pokud je komplikace lehká, je náhradu možné zvýšit o 5 %, u středně závažných komplikací do 10. % u závažných o 15 % a u těžkých, život ohrožujících komplikací o 20 %. Ve vyjímečných případech těžkých bolestivých stavů, na které metodika nemůže pamatovat, lze požadovat nad rámec základního nároku na bolestné dle metodiky tzv. „další“ nemajetkovou újmu. Výši této „další“ nemajetkové újmy by měl určit znalec (a v případě sporu soud), který by svůj závěr opřel rovněž o znalecký posudek znalce (lékaře) určeného soudem. Výše této „další“ újmy by se pak určovala dle okolností konkrétního případu.

    V příštím příspěvku si ukážeme, jak upravuje metodika Nejvyššího soudu výpočet náhrady za ztížení společenského uplatnění.